Toto jsou slova, která slýchávám dost často. A začínám mít dojem, že i když se nám podaří chovat se k přírodě jinak, přesto jí příliš nepomůžeme. My totiž nevíme jak jinak se máme k přírodě chovat, aby jsme jí pomohli.

Především si musíme "vytvořit vlastní životní prostor", domov, kde se budete cítit dobře. Můžete se částečně řídit i podle tradičního čínského umění Feng-šuej, ale především se řiďte svým vlastním citem. Váš vlastní cit vám totiž ukáže co je pro vás nejlepší a povede vaši ruku. Každý jsme jedinečný a potřebujeme ke svému životu úplně jiné...

Je zajímavé, jak vlastně vykořisťujeme, jako lidstvo, přírodu. Ona nás přesto miluje bezpodmínečnou láskou, kterou jen málokdo dokáže pochopit. Stále nám nabízí možnosti jak se uzdravit, mít se lépe a my to přehlížíme. Nevšímáme si pomocí, které se nám přímo nabízejí, příroda nám je strká pod nos a my je nevidíme, nechceme je vidět.

Víte v dnešní době člověk neustále spěchá, je totiž "in" být silný a tvrdý, aby jste si mohl vydělat a tzv. někým být.... Ale k čemu vám to je, když jste si sám sobě cizí, když tímto prokazujete jen oddanost smrtelnému světu, dáváte mu najevo: "Budu ti sloužit a pro tebe žít až do smrti".